Schválně jsem prošel všechny známé i neznámé jazyky, které nabízí Google Translate, abych zjistil, jak to máme v češtině se slovíčkem „NE“ jednoduché. Oproti třeba haitské kreolštině, kde se „NE“ řekne takovýmto dlouhým výrazem: „pa gen okenn“. „NE“: Pouhá dvě písmena, jedna hláska, která může mít zcela zásadní dopad na to, jestli půjdeme domů z práce včas, jestli se setkáme s kamarády na pivu, nebo jestli stihneme dětem přečíst pohádku před spaním. Proč mnohem častěji místo krátkého a výstižného „NE“ odpovídáme na nejrůznější požadavky o 50 % delším slovem „ANO“?

Dělá nám totiž dobře, když můžeme ostatní potěšit, pomoci jim, vykouzlit jim úsměv na tváři, nebo získat pochvalné „seš hodnej, že to pro mě uděláš, moc, moc ti dííííky“. Pokud řekneme „ANO“, nemusíme už nic dalšího říkat, žádné vysvětlení, výmluvy, nemusíme nic objasňovat, zvažovat a obecně se tím trápit. Ono trápení se ale plíživě dostaví o něco později a v mnohem intenzivnější podobě. V okamžiku, kdy se nám kvůli všem akceptovaným závazkům přestane dostávat čas na naše důležité a smysluplné aktivity.

Tak nějak podvědomě tušíme, že bychom měli častěji používat „NE“, ale ono to není tak snadné. Pojďme se podívat na 5 způsobů, jak na to.

1. „NE“ říkejte jasně, krátce a odhodlaně
Někdy je mnohem lepší jedno slovo, než abyste se snažili košatě vysvětlovat, proč nemůžete. Zbytečně se v tom zamotáte. Lidé se také při objasňování snaží své důvody zveličovat a někdy i lhát, aby své „NE“ dostatečně obhájili. Odmítnutí musí být jasné a definitivní. Slova jako „asi“, „možná“, „myslím si“, „mám pocit“ zasévají zbytečná zrníčka pochybností, jestli to skutečně myslíte vážně. O to více argumentů budete muset předložit, o to delší diskuse budete muset vést. Porovnejte: „Myslím, že to asi nestihnu.“ a „Tohle nemohu při mém aktuálním vytížení udělat“. Dopřejte svému sdělení i dramatickou pauzu na konci.

2. Řekněte „NE“ hned na začátku
Někdo si myslí, že je třeba nejprve obšírně objasnit své důvody a „NE“ je pak jakýmsi logickým vyústěním. Mnohdy se ale stane, že druhá strana vysvětlování pochopí zcela opačně a dříve než se dostanete k „NE“ dialog ukončí něčím jako „Takže to pro mě uděláš?“. Pokud to přeci jen vydrží, tak má dost času si připravit protiargumenty a otázky. Řekněte „NE“ hned, vyčistíte si tím hrací pole a další diskuse už bude mnohem lehčí.

3. Nabídněte alternativu
Prosté odmítnutí může být obtížné pro obě strany. Pokud ale nabídneme alternativní způsob řešení, stává se odmítnutí schůdnější jak pro vás, tak pro protistranu. Můžete použít při diskusi s kolegou: „Díky za nabídku účastnit se toho zajímavého projektu, ale nejdu do toho, protože tento měsíc toho mám opravdu hodně. Příští měsíc se ale rád přidám.“, nebo „Teď ti opravdu nemohu pomoci, ale pošlu ti do e-mailu podrobný návod, jak to udělat.“. Dokonce i šéfa můžete odmítnout: „Moc si vážím vložené důvěry, ale nemám na to už tento měsíc volnou kapacitu. Leda bych teď dočasně přestal pracovat na projektu XY.“

4. Místo nemohu používejte ne+sloveso
Studie, která byla publikována v roce 2012 v Journal of Consumer Research ukázala, že když si dáme záležet na použitých slovech, můžeme tím zásadně ovlivnit přijetí našeho argumentu druhou stranou. V anglickém originále jsou porovnávána stanoviska s použitím „can’t“ (nemohu) a „don’t“ (česky přeložitelné jako ne+sloveso). Porovnejte sílu každého stanoviska: „Nemohu jít do práce bez snídaně.“, „Neodcházím do práce bez snídaně.“, nebo třeba v e-mailu: „Na vaši zprávu nemohu odpovědět.“, nebo „Na zprávy během dovolené neodpovídám.“. Pokud použijete formulaci „nemohu“ předesílá to, že vám v tom něco brání, kvůli něčemu nemůžete. A druhá strana bude mít tendenci ptát se: „A proč?“. Bude tak těžší svoje stanovisko obhájit než když použijete rovnou formulaci se silným slovesem v záporu.

5. Dopřejte si čas na rozmyšlenou
Nejčastěji přitakáme, když jsme v časovém, či jiném stresu. Když nemáme příliš mentální síly vzdorovat, protože v danou chvíli jsou naše myšlenky upřeny na zcela jinou věc. V těchto okamžicích je dobré zareagovat naučenou automatickou odpovědí: „Teď nemohu, zastav se u mě zítra.“, „Nemám teď čas, zavolej mi večer.“. Tato formulace vám dodá potřebný čas na rozmyšlenou. Máte čas zvážit, jestli je pro vás daná věc důležitá a stihnete si připravit odpověď.

Abyste mohli začít říkat „NE“, je potřeba mít jasno v tom, co pro vás je a není skutečně důležité. Jednou z cest, o které jsem psal již dříve, je sestavení si tzv. Nedělátka, neboli seznamu věcí, které nechci dělat, protože mi nedávají smysl. Některé tipy z tohoto článku najedete také v mém e-booku zdarma Zkroťte svých 12 časožroutů a získejte zpět den pro sebe.